Leden 2014

NESNÁŠÍM ponižování!

26. ledna 2014 v 1:43 | Danneel |  Články


Což je jeden z důvodů,proč jsem se naučila cokoliv co se děje kolem držet v sobě. Ale když něco trochu umíte a rodič vám říká,že jste dobří a že si to nevymýšlí a pak jednou řeknete,že dokážete to a ono a on vám řekne,že machrujete...Nechápu a vytáčí mě to do nebeských výšin.Tak sakra-mám na to nebo ne? Tohle mě s prominutím sere. Jak si má pak člověk věřit? Nevěřím si nevěřím si pořád dokola a když si trochu věřit začnu,řekne mi tohle.Bože,za co. Nesnáším to bytostně.

Danneel

Happy New Year 2014

2. ledna 2014 v 0:02 | Danneel |  Články

Včerejší Silvestr jsem slavila s kámoškou.Myslela jsem,že nepřijde,ale nakonec se dostavila.Bylo to fajn.Smály jsme se,popíjeli,cpaly se chlebíčkama a brambůrkama...Bylo asi kolem půl druhý,když zalehla,ale já ještě zůstala vzhůru.Přemýšlela jsem o tom,co bylo a co ted bude.Jako každý rok,tak i tenhle jsem vylezla ven z baráku se podívat na ohňostroj.V tu dobu byla moje kamarádka doma,uklidnit psy.Překvapilo mě,že zatímco posledně nás tam byla plná silnice,ted pár metrů přede mnou stálo jen 7 lidí.Ohňostroj byl hezký jako vždy a jako vždy mě chytla nostalgie...Přemítala jsem,co bylo,co bude...Stála jsem tam se skleničkou Cinzana,které jsem pomalu upíjela a v hlavě mi začala znít písnička Knockin´on heavens door od Boba Dylana. Šla mi pára od pusy a byl fakt celkem kosa,ale stála jsem tam až do konce,což bylo nějakých 25 minut,jak jsem při návratu zjistila.Vešla jsem do bytu v té své nostalgické náladě,když v tom jsem z puštěné televize zaslechla kousek z písničky Petra Muka : "...ty tančíš sama,já tančím sám,každý jsme sám..." Ne to už na mě bylo dost.
Vím,že jsem sama se svou chorou myslí.Nikdo do mě nevidí,jelikož to nikomu ani nedovolím,takže si to dělám sama...Ale prostě..nesnáším to ponížení,atd...Bylo mi jasný,že nesmím nikomu jinýmu kazit Silvestr,takže jsem zas nahodila úsměv,bavila se s rodiči a když se vrátila kamarádka,bez problému jsem se chovala stejně jako předtím.
A jsme zas v té chvíli,kdy ona spí a já koukám z okna a hlavou se mi honí kde co.Šla jsem spát asi tak po čtvrté hodině.
Druhý den kamarádka odešla docela brzy,musela si ještě něco zařídit..Ale já byla tak nějak nesvá..A pak na Twitter poslala i s přáním do Nového Roku,fotku moje oblíbenkyně Danneel.Ona,její manžel a jejich přátelé měli očividně naprosto skvělou párty.Všichni se smáli a čišela z toho pravá párty na oslavu Nového Roku.Byla jsem ráda,že měla ona i její rodina krásnou noc.Ale za mě...Když bych měla porovnat tu jejich oslavu a tu mou..Nojo.Zjevně si to zas dělám sama-jaký si to uděláš,takový to máš...Nevím,možná už jsem to vzdala.Pořád jsem se za něčím hnala a s nulovým výsledkem a nějak mě nebaví pořád doufat v nové začátky,když to všechno potom končí stejně...Ale moje druhé já mi napovídá,že už bych se měla zvednout z toho dna a jít po hlavě do všeho,čím bych si mohla přilepšit.
Je to prostě chaos.To jediný ted poslední dobou panuje v mý hlavě.
Ale Vám ostatním přeji vše nejlepší a hlavně-buďte lepší a chytřejší než já a dělejte všechno co můžete,aby jste si splnili sny a nebyly tak moc v řiti jako já :))

Danneel