Červen 2015

That feeling...

20. června 2015 v 20:04 | Danneel |  Články



Když si myslíte,že něco děláte dobře a někdo přijde a řekne vám,že to děláte příšerně. Když si už konečně myslíte,že jste zapadli alespoň na internetu,ale oznámení se odmlčí s nulovými upozorněními. Když dávají film,který chcete vidět a vy se nemůžete dívat,protože druhý den brzy vstáváte do práce. Když se cítíte tak hrozně sami. Když chcete vypnout celý svět. Když chcete mezi lidi a zároveň už nikdy s nikým nemluvit.
Ten pocit.

The Depression.

I have no words...

20. června 2015 v 0:12 | Danneel |  Články




Chtěla jsem se přihlásit a začít psát nějaký melancholický článek,když v tom mě na úvodní stránce zaujal jakýsi odkaz na článek o nějaké blogerce...Tak jsem na něj klikla.

Pokud jste to už někde četli nebo viděli v televizi,Káťa H. 10. června ukončila svůj život. Dostala jsem se přímo k ní na blog,kde píše o tom,jaké peklo zažívala a v podstatě byl tenhle článek už i jejím rozloučením.
Šokovalo mě to. Zapůsobilo to na mě velmi hluboce. Kačka měla všechno promyšlené,byla smířená,byl to její vysněný klid. Prostě napsala článek,zveřejnila ho a skočila pod vlak metra. Byla už moc zraněná. Už to nešlo spravit...Nebo možná šlo,ale vykládali by jste tohle úplně cizímu člověku-myslím psychologovi? Asi ne. Vyznala se,vysvětlila proč,rozloučila se a s klidným srdcem to skončila.

Nebyly to myšlenky. Ani volání o pomoc. Ale vysvobození.
Upřímně moc doufám Katko,že už se máš mnohem líp,i když jsem tě neznala,bylo mi ctí mít tu možnost přečíst si tvůj příběh.

Je to hrozné...Byla jen o rok starší,než já. Já jsem to sem ani nenapsala...Ale není to tak dávno,co jsem se musela přemlouvat,abych to neudělala. Ne kvůli mě...ale kvůli ostatním. Minimálně chápu jak strašné to muselo být. Ne její život,to samozřejmě nemůže vědět nikdo,kdo nebyl v její kůži. Ale ten pocit...Že je to jediné řešení...
Došlo mi,že kdybych se o to fakt pokusila,stejně bych doufala,že mě někdo najde...Aby jim konečně došlo,že něco není v pořádku. Ale u Katky to bylo jiné. Věděli to. A nechali to být. Nepomohli jí,tak si pomohla sama...
Moc mě to mrzí...

Katčinu zpověď si můžete přečíst tady.

Danneel

Kill me,just kill me

10. června 2015 v 0:21 | Danneel |  Články




Lehce vytočená,upřímná a zoufalá písnička. Když to nemůžete udělat sami,prosíte at to udělá někdo za vás.
"Kill me,just kill me"

A vlastně v refrénu,kdy se pořád probouzíte sami,je to smutný,ale tady pohodový...To je když se s tím smíříte.
Právě ted to poslouchám. Ani nevim proč.


Danneel