Prosinec 2015

We Are Insane.

28. prosince 2015 v 22:36 | Danneel |  Články
Všichni jsme cvoci.Každý jsme v jiném areálu týhle obří cvokárny,myšleno tím,že každý chodíme do jiný práce a naši šéfové jsou dozorci. Denní dávku prášků máme v jídle,jsme perfektně ovladatelní a jako idioti jsme souhlasili s tím,že většinu svého života budeme pracovat za malý peníze pro někoho jinýho,utopíme svůj život na tom jediným místě a budeme poslušně celý život dělat to,co nám řekne někdo jiný. Svoboda rozhodování zůstane maximálně v tom,co si koupíte k jídlu,přičemž sežerete další prášky a je to...Furt dokola. Nemají to cvoci lepší? Celý den nemusí dělat nic,mlčí,koukají z okna,přemýšlí si a...jenom existujou. Což je v podstatě to stejný,co dělá normální člověk,akorát ten cvok to má s daleko menší námahou.
Takže co? Nojo,je pravda,že takhle jsem v domácím prostředí,mám přístup k internetu,atd,ale musím,pořád jen něco musím. Když se zcvoknu a budu zírat do blba,tak mě možná navlíknou svěrací kazajku,do držky mi strčí roubík a zavřou mě do polstrovaný cely,ale nebudu muset absolutně nic. Pravda...Ani moct.
Ale tím se vracím zpátky k "normálu". Polstrovaná cela je barák ve kterým děláte. Svěrací kazajka je vaše pracovní místo,kde jste upíchnutí 8 hodin denně. Roubík je zákaz říkání vlastního názoru a donucení společnosti poslouchat. Hm.Tak co je lepší?