Leden 2016

I have it!!!!!!!!

24. ledna 2016 v 23:12 | Danneel |  Články
Konečně taky napíšu něco opravdu úžasnýho!!! Mám ho,mám Samsung Galaxy S6 Edge! Právě z něj píšu článek,abych si ho trochu osahala...Jsem nadšená! Je to opravdu něco,opravdu to nejlepší. Nevím co bych k tomu dodala. Snad jen,pokud se rozmýšlíte mezi Iphonem 6 a Samsungem S6,tak rozhodně Samsung,kvalita je nesrovnatelná. Kdo mi nevěří,ať se podívá na prezentaci od Samsungu,kde se tyhle dva telefony i porovnávaly. Teď prožívám opravdu velkou euforii a vděčnost. :)

I wanna taste...

17. ledna 2016 v 0:06 | Danneel |  Články
Chtěla bych ochutnat...Život celebrity.
Ne,nejsem naivní,vím,že to mají spíš těžší než lehčí...Ale prostě to jenom zkusit...Být většinou obdivovaná,menšinou nenáviděná,chráněná fans,známá po celé planetě... Vidět v obchodech upomínkové předměty s mým obličejem,fotit se s fanoušky,rozdávat autogramy,slyšet svou písničku v rádiu či vidět se na plátně v kině... Mít tu modrou fajfku na sociálních sítích a tisíce lajků a komentářů pod každou mojí myšlenkou...
Měla bych pocit,že mám tu moc změnit svět,svými výroky inspirovat,užívat si všeho,protože peníze nejsou problém,v obchodech nekoukat na cenovky,ba nekoukat na ně ani při koupi luxusní vily,mít uklízečku na jídlo chodit do restaurace,mít 10 aut luxusních značek,dopřát rodičům všechno na co si vzpomenou a žít jako královna,byť na úkor nulového soukromí...Zkusila bych to. Prostě...Jen si to představte. Je to daleko lepší,než dělat stereotypní práci každý den,mít malou výplatu a hlídat svoje touhy,protože na to nemám. Chodit dřív spát,jelikož ráno vstávám brutálně brzo,dřít se do noci a jet autobusem a poté jít ještě pěšky,jelikož jinak to nejde... Za cenu naprostého soukromí. Tak já nevím...Asi bych do toho šla.

Well...

14. ledna 2016 v 21:27 | Danneel |  Články
No. Život mi tak nějak háže klacky pod nohy,až je to jak z blbého filmu,ale co,to neni žádná novinka. Potřebovala bych už dorazit tu autoškolu,abych měla klid a taky klid od placení. Ale trochu z jiného soudku,než mé běžné vylívání si duše,které stejně nikdo nečte.
Na to jak se mi obecně líbí spíš nábytek laděný do historična a stará auta typu Caddillac,tk naproti tomu zbožňuji moderní technologii,notebooky a telefony jsou pro mě fascinací. Moje mamka vlastní Samsung Galaxy S4,já tu nedávno psala o mém noťasu Acer Aspire Swicth 10,který je skvělý a právě vám z něj zase píšu. Ale co mě ted zaujalo a hodlm si to poříddit,až mi to situace dovolí,je Samsung Galaxy S6 Edge. Telefon s prominutím drahý jako kráva,za jeho cenu by se dalo pořídit i ojeté auto,ale prostě....ÁÁÁch. :D Dneska jsem ho mělav obchodě v ruce a chtěla jsem ho vzít a rychle zdrhnout. Nějaký technik amatér vedle mě (tím myslím otravného zákazníka elektra) mi říkal,jakje to stejný,že se android dá ten nejnovější taky nahrát tam a tam a ukazovali mi svojí placku,která sice vypadaladobře,ale po jeho důležitém zmínění,že stála 6000 jaksi ztratila na lesku v záři S6. Když konečně odešel a já si mohla telefon v klidu prohlédnout,přišel k nám prodavač,nutno podotknout,že opravdu milý a říkal,že porovnávat nový Samsung s tím jeho,je jako porovnávat trabant s Mercedesem. Tenhle mobil je pro fajnšmekry. Tudíž přesně pro mě. :D Bohužel-momentální situace,kdy dokončuji autoškolu a hodlám pořídit auto,mi jaksi nedovoluje ten klenot bafnout a hrdě s ním odkráčet,ale snad tahle situace nastane brzy. :) Nemůžu se toho dočkat. Všeho....Chci mít hlavně svůj jakýs takýs klid zpátky.

I solved it.

2. ledna 2016 v 0:19 | Danneel |  Články
Je libo příběh na pokračování? No prosím.
Po včerejším "vydařeném" Silvestru,se rodiče rozhoupali a pustili si film,ale za chvíli zjistili,že jsou stejně unavení a celý ho nedají a tak šli spát. Zůstala jsem tu s mým fungl novým počítačem,samotou a pocitem,že probrečím potajmu celou noc. Místo toho se mi v hlavě zrodil jiný nápad:většinu času se neopíjím,pořádně opilá jsem vlastně nebyla nikdy. Nutno podotknout,že nesnáším zvracení,ale byla jsem tak přejedená jídlem,že se to nutně muselo vykompenzovat. Všude jsem tedy zhasla,vypnula jsem počítač a ocitla jsem se v temném bytě se spícími rodiči a plnou lednicí. Šla jsem tedy do kuchyně,kde jsem rozsvítila malou zářivku,takže se místnost rozsvítila potemnělým světlem. Bylo úplné ticho až na vzdálené opožděné rány ohňostroje a záblesky na nebi. Vytáhla jsem z lednice velkou lahev šampáňa. Geez...Tohle pití jsem měla snad jenom 2x v životě,běžně ho nekupujeme. S úmyslem oslavit si Silvestr sama,jsem si nalila skleničku,vrátila jsem lahev zpátky a sedla jsi na rohovou lavici,kterou v kuchyni máme. Za přemýšlení o nastalé situaci,toho,co mě čeká a toho,co bylo,jsem ten šumivý,nasládlý nápoj vypila. A dostala jsem nápad,jak zaplašit mou mizernou náladu-opít se. Sama. Zlít se jako dobytek. A proč ne vlastně? Taková příležitost už znova nebude. V lednici bylo alkoholu dost,ale když už jsem začla s těmi bublinkami... Mamka měla skleničku na přípitek,já taky a zbytek láhve zůstal nedotčen. Hodně alkoholu... Nebo alespon dost na pořádnej mejdan pro jednoho. Šla jsem zpátky do lednice,vyndala jsem tu lahev s tím opojným nápojem a postavila jsem ji na stůl,hned vedle skleničky. A nalývala jsem...A znovu a znovu...Věřte nebo ne,opila jsem dost slušně. Svět se točil,mizerná nálada zmizela a místo toho ji vystřídal stav "je mi to u řitě" . Rozhodla jsem se jakože s někým mluvit. Šeptem a anglicky..Haha,ani nevím proč. Plácala jsem pátý přes devátý,vysvětlovala jsem té imaginární osobě kdesi cosi a strašně se mi ulevilo. Svět se točil,já jsem pařila s tím neviditelným někým a bylo mi fajn. Moc fajn. Tak fajn,že mi to vydrželo až do 5-ti ráno. Někde mezitím jsem záplavu alkoholu proložila chlebíčkem,aby mi druhý den nebylo zle. A pokračovala jsem v krasojízdě. S každou skleničkou mi to snad chutnalo víc a víc. Když v lahvi zůstalo jen trochu na dně,říkala jsem si,že bych to asi mamce měla nechat a ukončila jsem svou "one-woman-party". Pak jsem šla blaženě do svého pokoje. Otevřela jsem si okno a zapálila jsem si cigáro. Svoje sváteční. Ano ano,tak jako nikdy jsem v noci byla pravá "party girl". Alespoň jsem se nefešákovala zbytečně.
Dnes mi nic nebylo. Sice jsem se cítila trochu trapně,že jsem se rozhodla svoje démony utopit v chlastu,ale bylo mi opravdu fajn. I když je mi jasné,že to asi nic moc nemění,protože,jak se zpívá v jedné písničce "...I can´t drown my demons,they know how to swim..."
Ale pomohlo mi to. Asi to nebylo úplně rozumný,ale co je mi po tom. Jednou v roce se nic nestane.

Happy 2016

1. ledna 2016 v 1:03 | Danneel |  Články
Tak tedy pěkný Nový Rok.
Můj Silvestr nebyl nic extra. Kamarád,který měl přijet a o jehož společnost jsem opravdu stála,jelikož se vidíme jen jednou ročně,nakonec nepřijel,kvůli mámě. Kamrádka,která po většinou chodí každý rok přišla,ale byla nemocná,takže tu ani nespí. Odpoledne mamka říkala,že chce nějakou pořádnou společnou fotku,tak jsem se snažila a vyoblíkala jsem se,načesala...A nakonec ji rozbolela hlava,že šla spát. Táta něco opravoval v baráku o patro níž,takže jsem s kámoškou koukala na pár dílů seriálu a na film. Než přišla,poslouchala jsem "What´s the matter" od Milo Greena a "Take me to church" od Hoziera. Táta se nakonec dostavil a vzápětí usnul na sedačce. Když se probudil,bylo skoro dvanáct,takže popřál mojí kamarádce všechno nejlepší do Nového Roku a já ji šla vyprovodit. Když jsem se vrátila,byla vzhůru i mamka a měla hrůzu,že kámoška kašlala a ona potřebuje,aby jsme byly zdravý k zubaři...Že proč sem chodila,když je nachcípaná...Moje nálada už tak dost blbá,poklesla na bod mrazu. Mamka následně nalila šampáňo,ťukli jsme si a já šla,jako každý rok,sledovat ohňostroj ven.
Tentokrát jsem tam byla sama. Na silnici nikdo nebyl,pár lidí se objevilo,až když jsem šla zpátky dovnit.
Pamatuju si,jak jsem tam stála minulý rok,plná obav,co se bude dít dál.Možná,že nějaký zápis tu z toho roku taky je...Bylo to šílené,chtěla jsem se přece zabít...Nevím co bude ted. A mezitím,co ostatní nadšeně paří (ne,že bych nutně musela chlastat),smějí se a užívají si,mě se chce brečet. Nad tímhle nijakým Silvestrem,nad mým životem...Kdybych tu byla sama,tak se tomu snad ani nebráním.
No,doufám,že si to užíváte alespon vy.