Prosinec 2017

Cutting. Again. And deeper.

18. prosince 2017 v 1:42 | Danneel |  Články
Poslední dobou na mě všechno padá a ani nevím proč. Všechno je víceméně ok. Ale mě je mizerně... Nesnáším všechno a všechny,včetně sebe. Až na moji mamku. Tu miluju.
Chudák...Je tak skvělá a má tak mizerný dítě,jako jsem já.
Udělala jsem to zas. A udělala jsem to ještě jednou před nějakou dobou,jen jsem o tom nepsala.
Teď to bylo ale jiné.
Vím,že je trochu úchylný vám sem dávat fotku mojí pořezaný nohy,ale je to můj blog a slouží mi to i jako taková fotodokumentace...Ale to je vedlejší.
To co jsem udělala posledně a dneska,bylo jiné v tom,že jsem šla hloubš a ani mi to nepřišlo. A víc než ta bolest mě uklidnil pohled na nejdřív se červenající ranku,na které se za nějakou dobu udělaly velké kapky,které mi pak stékaly po noze dolů,jako nějaké krvavé slzy. Takový pocit zadostiučinění jsem už dlouho neměla. A čím víc to krvácí,tím líp. Minule jsem se lekla,že jsem to přehnala a bude mě to druhý den asi pěkně bolet,ale k mému překvapení to nebolelo vůbec. Tak,jak mě první rány pálily,tak tohle nedělalo vůbec nic.
Vím,že se dá asi říct,že se to zhoršilo.. Ale mě je to asi jedno. Vždycky to vydezinfikuju,zhojí se to a jede se dál. I když se pak občas trochu stydím,pořád se mi ten pohled na krvavé rány nějak vyplatí...