How's it going?

13. května 2018 v 0:33 | Danneel |  Články
Budu pokračovat odpovědí na otázku v názvu. No,s kamarádkou se to dalo zase do klidu. Mluvila jsem s ještě jinou kamarádkou a ona mi řekla,ať se prostě chovám normálně. Sice jsem se musela chvíli na sílu snažit,ale nakonec to bylo dobré. Tak doufám,že žádnou podobnou situaci už mít nebudeme.
Nedávno jsem si také dělala placený psychiatrický test. Takový,který zkoumá všechny možné poruchy...Řekla jsem si,že 100 kč vyhodím i za jiné kraviny,tak pro jednou investuji do sebe a uvidíme. Bylo tam toho víc,některé ty věci vůbec neznám...Ve vysvětlivkách ale bylo,že některé symptomy souvisí s druhými,takže pak člověk získá víc diagnóz najednou...Prostě všechno se vším souvisí. Měla jsem tam hodně depresivní znaky,uzkostné poruchy,sociální fobii náznak k sebevražedným sklonům (no to je fakt novinka) a možná nějaká příznaky na schizofrenii. Moc hezký. Opravdu jsem odpovídala jak nejlépe to šlo a hlavně tak,jak to platí teď a ne jak to platilo dřív. No mezi námi,kdybych ten test dělala v mém nejhorším období,bylo by to červené asi všechno. Je ale pravda,ze schizofrenie mě napadla,ale ne jako diagnóza...Ona to totiž není rozštěpená osobnost je to trochu něco jiného...No každopádně jsem si do toho sama vnesla zase alespoň trochu světla,ale samozřejmě se na tom diagnóza postavit nedá. Ale měla jsem dobrý pocit z toho,že jsem jednou udělala taky něco pro sebe,v tomhle směru.
Poslední dobou jsem to měla takové víc stresující,ale hlavní zdroj jsem už snad na dobro odštípla. Jedná se o mou "babicku" (matku mojí mamky ) a obě jí fakt nesnášíme. Dobře já asi víc. Asi tak před 4-mi měsíci se hrozně pohádala s mamkou,až z toho byla chudak moje mamka na infarkt. Řekla jsem jí ať jí na nic nereaguje a to taky udělala. Dlouho se nic nedělo,až teď v pondělí se ozvala. Mě. A myslela si,jak mě nepřitáhne na svou stranu. Takže jsem s ní vyběhla jednou pro vždy. Bylo to psanou formou. Nebyla jsem na ni sprostá,jen jsem jí v klidu vyčetla všechno,co mi kdy udělala. Stejně to nepochopila. Bohužel. Takovou osobu já u sebe nechci. A ani mamka ne. Nejdřív si myslela že by jí dala ještě šanci,když se omluví,ale když si přečetla,co mi ta babizna odpověděla,došlo jí,že se nezmění. A já jsem fakt ráda,že se s ní už nemusíme zaobírat,protože to byla snad jediná osoba,která mě dokázala vytočit z nuly na sto. Je to smutný,ale jinak to nejde.
Dneska jsem zase natrefila v krámu na jednu spodinu společnosti v podobě nějaké růžové fifleny,která na mě byla drzá a když jsem jí na to odpověděla,protože si tohle samozřejmě nenechám líbit,udělala ještě uražené "tsss". Já Nevím,tyhle idioty snad přitahuju nebo co... Blbý je akorát To,že i když jsem rozhodnutá se ozvat a dokonce to i udělám,tep mi vyskočí nahoru a začnou se mi klepat ruce. Jestli to nemá na svědomí nějaká ta uzkostná porucha....Každopádně to je hrozně otravný. Vypadá to,že se bojím si za tím stát. Nojo co už člověk nadělá... Ale štve mě to,protože ona už na tonurcote dávno zapomněla a mě to ještě teď v noci vytáčí. Prostě se nesmím zaobírat těmahle existencema. Ale můj organismus mi teda moc nepomáhá... Snad to časem zvládnu kočírovat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama